Happy name day.. Veronika.!

7. února 2015 v 18:19 |  4. měsíc
Ahoj všem.!! :)

Hned na úvod chci podotknout, že se opět neděje nic zajímavého :D Ale dnes mám svátek, takže jsem si řekla, že je zapotřebí nějaký sváteční post .)

Všem Veronikám s K přeju jen to nejlepší <3

Ačkoli se v USA slaví kde co, jmeniny k tomu nepatří.. Sice mají k jednotlivým jménům přiřazené dny, ale to nic neznamená. Dokonce se tu ani neprodávají kalendáře se jmény, tak jak to známe od nás. Takže jsem se dnes ani nesnažila vysvětlovat rodince, že něco takového slavím, protože by na mě koukali jako spadlí z višně. Prostě by to nepochopili.. Tady se teď žije jen jedním a tím je samozřejmě Valentýn. Není to svátek jen pro zamilované, ale i rodiny si vzájemně dávají psaníčka a říkají si, jak se mají rádi. To není zas tak špatný :) Sice Valentýn nijak neuznávám, ale přeci jen jsem tady a když je to jeden z jejich svátků, budu ho respektovat a zapojím se do oslav :D

Když už jsme u toho, tak oslavy svého svátku se sice nedočkám, ale přeci jen se o víkendu slavit bude.! Naše princezna Bell má totiž v neděli narozeniny.! Krásných 9 let.. :) Slavit půjdeme do japonské restaurace, kterou otevřeli asi před měsícem a kde mají snad to nejlepší sushi, co jsme kdy jedla. Já jsem spokojená :D Samozřejmě mě čekal nákup dárku, ale nebylo to tak težký, jak jsem si ze začátku myslela. Za tu dobu co jsem tady Bell tak strašně vyrostla, že jsem musela vytřídit půl šatníku a půl botníku.. Když tatínek přišel v týdnu s práce s plnýma taškama nového oblečení, věděla jsem, co "zbyde" na mě :) A tak jsem se včera vydala do converse pro nový boty pro tu naší krásku. A ejhle.! Converse v rekonstrukci :D naštěstí je hned vedle Vans, takže jsem tam vešla a za 5 minut bylo nakoupeno :D Pro naší Hello Kitty lover jsem o tom ani dlouho nemusela přemýšlet. :)


Abych nezapomněla tak když už jsem měla shopping mood, potěšila jsem i sama sebe a to outfitem od Under Armour <3




A tak teda čas plyne, další týden je za námi a mně je moc líto, že pro vás nemám nic zajímavějšího a poslední články se můžou nejspíš zdát takový neslaný nemastný. A vím, že bych třeba udělala líp, kdybych nepsala nic, ale nechci to tu nechat ležet ladem, aby jste si nemysleli, že už s vámi nemluvím :D Za měsíc touhle dobou se budu balit na týdenní dovču s rodinkou, takže určitě neco zajímavějšího přijde. Kam letíme vám neřeknu, nechte se překvapit.. ale prozradím, že je tam teplo, takže se vážně těším :)

Ještě chci zmínit to, jak se tu mám (hlavně po psychický stránce), protože to je jeden z těch nejčastějších dotazů. Mám se dobře.. opravdu :) Žádný homesick se zatím nedostavil, slzy snad jen jednou a to ne ani minutu při prohlížení fotek z domova. Nezapomeňte na to, že jaký si to udělášte, takový to máte. Já se znám, řekla bych že už dobře, a i přes mojí dvojmo blíženeckou povahu dokážu odhadnout co a jak.. A tak vím, že některý věci, který bych mohla vidět (který se dějou u nás doma..mezi kamarádama) by mi třeba mohly ubližovat, a proto je nevyhledávám. Co oči nevidí, srdce nebolí. prostě některý věci ze svýho současnýho života vynechám a jen mi to prospívá. Takže jde vždycky jen o to, co si dokážete připustit. Ano, mohla bych si hrát na hrdinku a prožívat se všema každou párty a tak, ale proč.? Už si nechci vědomě ubližovat.. to jsem dělala dost dlouho. :)

Jestli příští týden zas nepřijde nic zajímavýho, udělám článek zas o něčem všeobecném pro všechny budoucí au pair :) Už vás asi nebudu dýl obtěžovat svým tlacháním a rozloučím se. :) Děkuju všem za přečtení.. Z Texasu zdraví vaše Houdička :))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama