FAQ a jede se..!

25. února 2015 v 17:44 |  FAQ
.. dnešní článek bude o tom, jak to chodí v americe s řízením, na co se připravit, co očekávat, jak jsem na tom byla já, když jsem odjížděla, jak jsem na tom teď a všechno možný co se řízením, mnou a amerikou souvisí :))
Sice už to tu budu opakovat už poněkolikáté, ale opakování je matka moudrosti že.? Český řidičák je podmínkou pro přijetí do au pair programu.!! Odsud prostě musíte začít ať chcete nebo nechcete. Před odjezdem vás čeká zařízení mezinárodního řidičáku (50 Kč, který vám vystaví na příslušném odboru Městského úřadu) a po příjezdu do USA řidičák země, ve které se nacházíte.



Hodně z vás se mě ptalo jak dlouho mám řidičák, jak jsem zvládla přechod na automat, jak zvládám us systém řízení.. Asi se budete smát (nebo možná je to smutný), ale mě žádný přechod nečekal. A jakto.? Ačkoli mám řidičák od svých 18, takže letos už to bude 5 let, v ČR jsem se nikdy k řízení nedostala. Za prvé nebyla příležitost (naše firemní auto jsem řídít nemohla) a za druhé, když už příležitost byla, už jsem se moc bála na to, abych to zkusila. Jo prostě srabík.

Samozřejmě je řízení jedna z věcí, na které americká rodina kouká nejvíc. Než jsem odjížděla, tak se mě Adam ptal, jak jsem na tom a já jsem řekla, že moc zkušeností nemám a budu do začátku potřebovat nějaký čas na rozkoukání. To, že jsem 4 roky neseděla za volantem jsem nepřiznala. Popravdě teď, když vidím jak moc jezdím s dětmi, do školy a všude možně, divím se, že si mě Adam vybral. Já osobně bych chtěla někoho, kdo si je absolutně jistej, co za volantem dělá a není takový vyjukaný kuře jako já. Samozřejmě dobře pro mě, ale teď se na to prostě koukám jinak :)
A jak jsem myslela, že dostanu čas na to se rozkoukat, nějak se to nestalo.. prostě mě hodili do vody a já musela začít plavat :D Hned jsem si zamilovala moje autíčko. Je to Volkswagen Jetta 2013, černá uvnitř se světlou kůží. To auto mi prostě sedlo jako nic jinýho. Strašně mě baví si o něj pečovat, leštit, kupovat voňavky, vysávat, umývat. Je to takový moje třetí dítě tady.. ale to jsem trošku odbočila.


První věc, na kterou si tu musíte zvyknout, jsou míle. Rychlost je v MPH (což není vůbec problém, protože i cedule jsou v MPH, takže nic přepočítávat nemusíte), vzdálenosti jsou v mílích, což je někdy trošku matoucí. Ale časem už se zaklimatizujete a uvědomíte si, že míle je víc než kilometr, takže na odbočku musíte čekat trošku dýl.
Úplně jiný než u nás jsou tu semafory. Ze zelený přecházejí na žlutou/oranžovou, která znamená, že máte zpomalit, protože přijde červená. A z červený se jde rovnou na zelenou. Taky se tu dá odbočovat na červenou. Na to si zvyknete.. když přijedete na křižovatku a chcete zahnout do prava a nikdo jinej (kdo má zelenou) zrovna nejde, můžete jet.
Co tu nesnáším uplně nejvíc je předjíždění. Každý si tu předjíždí jak chce.. zleva, zprava. Většinou bez blinkrů. :D A pak se strašně divěj, že je na každým kroku bouračka.
Věc, kterou sem tu zažila a už nikdy zažít nechci, je nefunkční semafor. Během jednoho projetí křižovatkou jsem tak 5x málem umřela. Oni podle mě nemají žádnej cit pro řízení a jedou jako prasata. To jsem si trošku ulevila od emocí a zas zpět k silnici.
Sice to není takový rozdíl od řízení u nás, ale hodně se tu používají dálnice a rychlostní silnice. Já osobně třeba jezdím do školy 20 minut a z toho 15 jsem na dálnici. A je to tím, že to tu je všechno docela daleko od sebe a tohle je nejrychejší způsob přepravy. Samozřejmě silnice tu mají minimálně 3 pruhy v každém směru, což je pro začátek dost matoucí, hlavně když potřebujete zahnout a zjistíte, že jste v pruhu, který vede jen rovně a naopak. To všechno chce cvik.

Po 4 měsících tady si připadám už jako normální regulérní řidič. Nejvíc mi pomohla automatická převodovka, která mi to všechno usnadnila nejmíň o 1568%. Ze začátku jsem neměla absolutně odhad, bála jsme se najet na dálnici a zařadit se do pruhu, protože jsem si pořád myslela, že do mě zezadu někdo vjede, bála jme se zaparkovat mezi auta, bála jsem se předjíždět. Teď už zaparkuju téměř kdekoli, dálnice je nejlepší silnice a předjíždím s velkou radostí. Všecko je to o cviku.


Teď beru jako velkou výhodu, když si holky udělaj řidičák těsně než odjedou a nebo jsou samozřejmě zkušené už z ČR. Já jsem si myslela, že ještě než odjedu, stihnu si udělat aspoň nějaké jízdy, ale ono to pak tak strašně rychle uteče, že když jsem ke všemu tomu zařizování chodila ještě do práce, absolutně jsme neměla šanci se k tomu dostat. Teď už je zbytečný na to myslet, ale chci, aby jste měli nějaké ponaučení z mých chyb. Udělejte všechno pro to, aby jste si byli jisté tím co děláte. Protože když by se něco stalo vám, nedej bože dětem, už to navěky bude na vaší zodpovědností.

Buďte na sebe opatrné, ať už jezdíte u nás nebo u USA a vždycky mějte respekt a myslete na to, že nejste na silnici
sami.


P.S. něž jsem odjížděla, tak jsem se bála řízení, že jsem si přála, aby snad rodina,ke který jedu, neměla auto. Byla to věc na kterou jsem koukala jako na poslední. Teď, když jsem tu, neumím si představit, že bych to auto neměla, nebo že bych se o něj musela dělit. Proto holky, co vybíráte rodiny, koukeje na to, co vám rodina nabízí a jakmile budete vědět, že skončíte někde na venkově bez auta, budete nešťastný.. Nic takovýho nebrat.! Není to tu jako u nás, že by se třeba aspoň někam dalo dojít pěšky. Buď auto, nebo MHD.. ale fakt si na to dávejte pozor :) Já osobně už bych teď do rodiny, u který bych neměla k dispozici auto kdy bych chtěla, nešla. Tak hodně štestí při vybírání :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kata Kata | 26. února 2015 v 1:05 | Reagovat

Ježiiiis, jak já nesnášim to jejich nepoužívání blinkrůůů! >:( A už mám svojí první pokutu, ach jo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama