Downtown Dallas

18. ledna 2015 v 4:55 |  3. měsíc
Dnes jsem zažila úžasný den.. možná jeden z těch nejhezčích v životě. Bylo nádherně a my jsme prakticky půl dne prochodily s Veru po Dallasu. Nikam jsme nepospíchaly, věděly jsme, že máme na všechno čas a tak jsme si vychutnávaly každou minutu venku, na sluníčku a centru všeho dění. Opravdu celý den neměl chybu a já bych vám tu mohla udělat průvodce po tom, kde všude jsme byly, ale podle mě by vám to nedalo tolik jako fotky.. takže jsem na rajčeti udělala složku, kde můžete vidět všechny fotky a pokochat se krásou "našeho" města.. :)


Když jsem se tak procházela vším tím typicky americkým, hodně moc jsem přemýšlela.. nad tím, jak je mi tu hezky, zrovna teď, v tuhle chvíli.. a řekla jsem si, že musím napsat nějaký článek o tom, jak po třech měsících vidím au pair život.

Jaký je to být au pair.? Spousta z vás na to má odlišný názor.. sto lidí, sto názorů. Já se zatím nesetkala s tím, že by mě někdo odsoudil za to, jak a pro co jsem se rozhodna (a nebo mi to aspoň neřekl do očí). Ale vím, že i tací jsou a proto bych vám to chtěla přiblížit dvě věci, se kterými se setkávám nejčastěji a za který bych nejradši škrábala oči a trhala uši.!

Názor první: Au pair je levná pracovní síla..
Tak to je snad největší blud, který jsem kdy slyšela.!! Pro začátek pár čísel.. 4280 dolarů zaplatí rodina potom, co se s námi dohodne na to, že k nim přijedeme. Dalších 3700 dolarů pak musí zaplatit během měsíce. Takže to jsme skoro na 8000 dolarech ještě než přijedeme.. Potom samozřejmě naše výlata, téměř 200 dolarů TÝDNĚ.!! Což dělá po roce i s poplatky co jsem zmínila 18 013 dolarů. Určitě každý z vás co umí číst, umí i počítat.."Zadarmo" bydlíme a jíme, většina z nás chodí s rodinami třeba do kina nebo jako já na střílení. Takže asi tak.
Když říkám zadarmo bydlíme a jíme, není to tak úplně pravda.. jde jen o to, že neplatíme nájem a nekupujeme si jídlo, ale rodina nám to automaticky strhává z výplaty, které pak v čistým dělá těch 195,75 dolarů. 45 odpracovaných hodin týdně krát minimální hodinová mzda je naše "hrubá" mzda.. z toho si rodina odečte poplatek za ubytování a stravu. Já to prostě beru jakože "zadarmo" protože já si nic sama platit nemusím. To jen abych tu někoho nepřivedla k omylu :)))

Názor druhý: Jsme tu prostě na prázdninách..
Za to bych střílela hlavy :D To, že tu můžeme vidět tisíc nových věcí a tisích nových míst, neznamená, že tu neděláme nic jinýho.. My jsme sem překvapivě přijeli pracovat. A že starost o dítě, je jedna z největších zodpovědností v životě, asi nemusím zmiňovat. A protože tu za naší práci bereme peníze, taky tu platíme daně. Ano, opravdu platíme daně.. a ne málo. Samozřejmě tu máme lehčí život v tom, že nemusíme přemýšlet o tom, jak zaplatíme příští měsíc nájem, ale prázdniny to nejsou a to mi věřte.. Jsou věci, o kterých spousta holek na blogy nepíše a ani já o nich nepíšu, protože tu nechci do detailu popisovat svoji práci. Starost o dva předpubertální prcky totiž není zrovna jednoduchá. Chápu, že si to spousty lidí vyloží jinak, když vidí, jak jsem tenhle týden byla tam a ten druhý zase jinde. Ale to je pár hodin.. a co ten zbytek.? Ten vyplňuje to, že se snažíme ze sebe vydat to nejlepší a stát se sočástí rodin, pro které bychom tu i dýchali.To je můj názor..

Spoustu věcí mi tu za ty tři měsíce zevšednila.. Jako třeba to, že ráno vstanu, udělám si snídani v kuchyni, která pro mě byla ještě před třemi měsíci cizí, dnes už jí beru jako svojí vlastní. Stejně tak jako už si jdu se samozřejmostí sednout za volant. Ale pořád tu jsou věci, které nezevšední a jsou to především ty nehmotné. Asi nikdy nezevšední vděk Adamovi a dětem, že se tu mám tak hezky. Nezevšední pocit, že tam někde daleko mám nejlepšího kamaráda, o kterém vím, že tam pro mě pořád bude. Nezevšední to divný mrazení při pocitu, že jednou budu moc říct, že jsem žila ve Spojených Státech Amerických. Nikdy mě neomrzí vědomí, že lidi jako vy, co čtou můj blog, mě něčím určitým podporujete, chcete vědět jak se tu mám a jestli je vše v pořádku.

Není to lehká cesta stát se au pair, předchází tomu spoustu papírování, zažizování, nervů, trápení.. a to, že já jsem to všechno vzala z jiné strany je to nejlepší, co mě na téhle cestě mohlo potkat. Neznamené to však, že to tak má každý. Stát se au pair chce hodně odvahy a mrzí mě, že spoustu lidí tuhle práci zesměšňuje a znehodnocuje. Kdo si to nezažil by o au pair neměl říct křivé slovo.. mluvte, až budete vědět o čem to vlastně mluvíte.

Asi vás tenhle článek překvapil.. není plný pozitiv a smíchu,ale chtěa jsem, aby se nad sebou někteří zamysleli. V tuhle chvíli je mi opravdu krásně a mám spoustu smíchu na rozdávání, ale na takový důležitý věci by se zapomínat nemělo.

Mám vás moc ráda a snad vás tenhle článek neodradí od další návštevy blogu. Z Texasu zdraví Houdička <3
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Týna Týna | 19. ledna 2015 v 18:54 | Reagovat

Super článek! :) moc hezky jsi to vystihla :) taky nechápu proč lidi soudí věci, které nepoznali, ať je to au pair program, jak jsi zde psala ty nebo nějaká země,..nikdy v ní nežili, ale podle článků na netu nebo kdo ví čeho usoudí, že Američani jsou všichni tlustí, Číňani jedí jen psi apod. "názory",..Někdy mi nestačí rozum stát,..Užívej si jak jen to jde!

2 Týna Týna | 19. ledna 2015 v 19:01 | Reagovat

haha :D *psy :D už vážně neumím ani česky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama