I really need a GPS..

8. prosince 2014 v 23:36 |  2. měsíc
Tadááá.. další víkend za mnou.!! Zas o krok blíž k Vánocům a cestě domů.! (jestli to takhle bude utíkat pořád, ani se nenaděju a budu sedět v letadle.!)


Kdo čte pravidelně všechny příspěvky tak ví, že jsme byly v pátek v kině :) Takovej relax už jsem potřebovala jako sůl a myslím, že se to povedlo na výbornou. Jediný co jsem trošku podcenila bylo oblečení, protože když jsem odcházela z domova bylo fakt teplo, takže jsem moc nevrstvila a to se mi vymstilo večer, když jsme se s holkama zakecaly na parkovišti :D Prostě jsme neměly nic poblíž, kam bychom si mohly sednout, kecaly jsme prostě mezi autama :D Když už jsme byly zmrzlý, rozhodly jsme se zajet na Frozen Yogurt (trochu divný ne.?!) :D .. mým autem.! Tudíž jsme mohla prokázat své řidičské (ne)umění. Prej jsem funny.. což mi poslední dobou říká dost lidí nezávisle na sobě, takže už nevím, co si o tom mám myslet :D Jak čas postoupil, rozhodly jsme se vydat domů.. vyhodila jsem Veru a svištila si to směr Allen po prázdný silnici, v radiu pěkně hráli..no mohlo by mi bejt líp.? Asi těžko.. Navíc na mě nikdo v autě nekřičel, abych jela přes křižovatku skoro na červenou. Asi jedna z těch věcí na kterou se bude dlouho vzpomnínat, mám tu fákt super kamarádky (Veru).! :D Večer se prostě povedl na maximum a když jsem dorazila domů (asi v 11), Adam hned říkal, že mi psal sms jestli je všecko ok (což bylo moc milý, ale při řízení jsem prostě neodepsala) a taky se smál, že je pro mě už dost pozdě, když normálně chodim spát v 9.. lol a hahaha.. tak díky Adame.!




Sobota se stala již tradičně válecím dnem.. videohry, filmy, jídlo, spánek. Nezní to špatně, ale když je venku jeden z nejhezčích dnů, není to to nejlepší. Tak jsem se vydala dopoledne i k večeru na procházku po okolí, jak to mám poslední dny ve zvyku. Pořád je na co se dívat.! Přikládám fotku mojí nejoblíbenější značky, která mi vždycky zaručeně zvedne náladu.

Na neděli byl naplánovaný au pair meeting. A teď se dostávám k jádru věci.. I really need a GPS.!! Protože s tou mojí se to prostě nedá, nejen že je pořád sto metrů za mnou, ale vždycky zaručeně vybere tu nejpitomější cestu, jakou se dá jet :D Když jsem se teda po 30 minutách bloudění dostala k Verče, která na mě čekala u školy, měla jsem hlavu jak pátrací balon. Nejradši bych s tim mobilem třískla o zem :D Na meeting jsme jely Toyotkou, ve který má Veru spolehlivější navigaci, takže bylo všechno ok :) V restauraci jsme si nacpaly pupky pizzou (která se aspoň trošku podobala tý italský a nebyla tlustá na tři americký prsty) a výbornýma zákuskama, na který budu asi ještě dlouho vzpomínat. Dostaly jsme od agentury (resp,. naší koordinátorky) dáreček k vánocům, popřály si hezké svátky a mohly jsme se vydat na cestu zpátky. Ta už probíhala trochu klidněji. Když jsme vyzvedly moje auto, držela jsme se za Veru, která mě navedla na cestu, po který už se dokážu dostat domu i bez navigace. Zas dobrá nálada, zas klid na duši. Fakt je důležitý tu mít hodně lidí okolo, protože když už máte doma ponorku, můžete si někam vyrazit a zapomenout na starosti.

Když jsem dorazila domů, čekali mě "milé" přivítáni aneb to je tak když si vaši andílci hrajou.! Nicméně jsem jim trošku zvedla mandle (fakt umim bejt hodně zlá, i když se potom chodim smát za roh) a teď už je zas naklizeno jak před inspekcí z hygieny. Uff..


Nic závažnýho se sice nestalo, ale byl to zas jeden z těch pohodovejch víkendů tak proč bych se o to s vámi nepodělila. /Vůbec na mě nebyl tvořen nátlak, viď veru.!/ <3


A ještě nakonec:
Thank you Valeryia that you reading my blog with translator.! I really appreciate it :*


Veronika Vyletová:
Pro všechny kdo ctou Verci blog:
Nervala jsem na ni aby jela na cervenou!!!!! nasledovaly jsme kamaradku a kdyz na krizovatce verca zacala zpomalovat, mne se v hlave odehrála situace kdy se nam kamaradka ztrati a my budem v p*****....no a kdyz blikla oranzova proste to ze me vypadlo: "go go fuck go" no a pak na to Veru šlápla jak drak, tot vse a za to jak jsem na ni cekala u školy bych zaslouzila nejmin medaili! 40 minut cekani!!!! ach jsem proste kamos největší, se musim pochvalit!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Deniska Deniska | 9. prosince 2014 v 0:41 | Reagovat

Myslim, ze mam ted pokoj taky jako po vybuchu:-D potrebovala bych, aby jsi mi napsala vzkaz na dvere;-) a...jsem stastna, ze jsi stastna💜

2 Terry Terry | 9. prosince 2014 v 19:30 | Reagovat

Go go fuck go... to mě fakt pobavilo, díky za zvednutí nálady :D píšeš skvěle a musím přiznat, že ti tu Ameriku závidím :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama