Říjen 2014

víkend ve znamení baseballu

27. října 2014 v 15:22 1. měsíc
Už v pátek večer mě čekal první zápas baseballu. Na stadionu tady v Allenu. Jeremy hrál a já opravdu vůbec netušila o co jde :D Uplnej mimoň.. radši jsme neprojevovala žádný emoce, protože jsme většinou nepoznala, kdy je bod pro nás a kdy ne :D

Ve znamení baseballu byl celý víkend.. 6 zápasů.!! Ale užívala jsme si to na maximum :)) Včera večer už jsem se dokonce začala trošku chytat.. :D

Venku je nádherně, okolo 28 stupňů, co víc bych si mohla přát :) Dokonce už mám i barvičku v obličeji.. chtěla bych se někdy i trošku opalovat :D Téměř všechno je tu pro mě nový, poprvé. První Tacos, první americký hot dog, první návštěva pancake house..

Amričani jsou hodně jiní než my.. v něčem horší, ale v hodně věcech lepší. Ochota lidí se tu nedá srovnávat s čr, všichni za všecho tady děkují, omlouvají se, pomáhají si.. smějí se na sebe.!!! Jsem tu moc ráda.. spokojená.



Teď je pondělí ráno, děti jsou ve škole.. už se mi po nich stýská. Jsou to miláčci. Mazlí se se mnou a berou mě moc hezky, bála jsem se toho, ale vycházíme dobře.


Z Texasu zdraví Houdička :)

ahoj rodino.!

27. října 2014 v 15:16 1. měsíc
Bušilo mi srdce, že to snad muselo bý slyšet až do čech.! Je to tady.. vážně jsem v Dallasu a čeká na mě nová rodina. 3, 2, 1.. a nic.!! :D :D No nebyli tam :D Jako trošku se mi ulevilo, rychle jsme si došla na záchod, upravila se, vyzvedla kufr a asi 5 minut čekala..
A pak jsem je uviděla.. Adam mával, děti mávaly.. To je dobrý znamení, řikala jsme si :D Přivítala jsem se nejdřív s Bellou a Jeremym, potom jsme si podala ruku s Adamem. V opravdu, ale opravdu obřím autě nás čekala babi, moje spřízněná duše pro začátky tady. Cestou jsme se maličko bavila s dětma, řikali, že maji pro mě překvápko. Ptali se jestli mám ráda zvířata a tak.. byla jsme ráda, že jim apsoň trošku rozumím. Zastavili jsme na večeři v nějaký restauraci.. pane bože.!! To byla pravá Amerika :DD všude dresy týmů americkýho fotbalu, obrazovky se zápasem nezi San Diegem a Denverem. UUUUUUUuuuuuu.. jako muj obličej vypadal takhle: Překvapený . Evropanka v Americe :D
Naštěstí jsme mezi tím vším nezdravým objevila kuře s brokolicí a byla jsme spokojená. :)
Pak už nás čekala jen krátká cesta domů.. dům nádherný.! Už z venku.. když jsme vešla dovnitř měla jsme zase pusu dokořán.

Pokojíček mám krásný, s pravým americkým šatníkem. Na skřínce byla nádherná kytice lilií a růží s uvítacím přáním.
V koupelně spoustu kosmetiky.. včetně holících strojků :D Smála jsme se představě jak to Adam nakupoval :D
Děti si se mnou povídaly,ukazovaly mi velkou knihu se zvířatama.. Bylo to mnohem hezčí uvítání než jsme čekala.. Usínala jsem šťastná :)

První týden.. jako já jsem vážně tady.?!

27. října 2014 v 15:05 1. měsíc
Ahoj všichni.!!!

Téměř po týdnu jsem se konečně dokopala k tomu napsat článek o to jak je v americe.. ale abych to vzala pěkně od začátku musím se vrátil chvíli zpět.

Loučení
No tak týhle fáze jsem se bála snad uplně nejvíc.. Krizi jsem měla přesně týden před odletem. Před spaním jsem brečela jak želva a řikala si, že to nemůžu zvládnout. Nevím kdy během nastala ta změna, ale najednou bylo vše jinak.. žádný smutek, nervozita, těšení.. nic.! Prostě můj mozek přestal vnímat uplně všechno.. asi to tak bylo lepší. Mamka byla celý týden taková posmutnělá, ale strasně se držela, aby mi muj poslední týden nějak nezkazila. Každý večer jsme si daly skleničku toho nejlepšího vína co jsme doma měly. Byla to fajn :) Samozřejmě jsem trávila spoustu času s Gabčou a to mi taky hodně pomáhalo.. Krize přišla ve čtvrtek večer.. hned po trochu nepovedenym loučení s někym, kdo pro mě hodně znamená.. jako to jsem trošku neustála a řikala si, že tak to prostě nemůže dopadnout.! A taky že ne.. hned v pátek jsme se viděli znovu a všechno se vyjasnilo. A víte co.? V ten okamžik jsem se do tý ameriky začala neskutečně těšit.. řikala jsme si, že odjíždím s čistým štítem a jediný co nechávám doma je banda blonďatejch slepic z vedlejšího města :D Ok Ok.. v neděli jsme si daly s Helenkou a Gabi Mojito a všechno bylo strašně hezký. V pondělí ráno jsme vstávaly asi v 5:15.. Gabča se mnou spala u tety, aby mě doprovodila na letiště. To je gesto hodné nejlepšímu příteli

Letíme
Nikdy jsem neletěla s přestupem, tak jsme trošku nevěděla co mě čeká. Do Dusseldorfu jsem seděla vedle Soničky, dostaly jsme sváču a let neskutečně rychle utekl.
V Německu jsme si u Lufthansy domluvily se Sončou sedadla aspoň za sebou, když to nešlo jinak. Byla jsme ráda, že jsem v uličce a ne u okýnka. Já která chodím na záchod každých deset minut bych ty lidi za chvíli asi toršku vytáčela. :D Bála jsme se, že mi v letadle bude zima, ale hned jak jsem tam přšla, byla jsme překvapená, že na sedadle leží polštář a deka. Paráda.! Ze začátku jsme si se Sončou daly trošku do nosu, šampano, Baileys, vínko.. :D Prostě jsme si to užívaly. Byl to vážně dlouhý let.. byla jsme strašně unavená, ale nemohla jsme usnout ani za boha. Po 9 hodinách letu jsem viděla z letadla Empire State Buiding..!! Ty kráááso, jsem v Americe.!
Školení
Byla jsme zvědavá kdo se mnou bude na pokoji..přišla jsme tam a už byla jedna postel zabráná spící němkou :D Ale to zní ošklivě, byla to v pohodě holka a strašně hezká. Další spolubydla přišla až když jsem spala.. z JAR. Ale nepředstavujet si žádnou črnou afričanku, byla to blondýnka trošku při těle. Taky moc v pohodě. Nejvetší obavy byly pryč a mohla jsem se věnovat poznávání nových věcí na školení. MOžná byla někdy maličko nuda.. ale tu zažene Starbucks kafe k snídani. To bylo na Hitonu asi to nejlepší. Většinu času jsme na školení trávila s Káťou

Směr Dallas, TX
Ou Ou.. po školení nás odvezli na letiště, kde už jsme byly každá sama za sebe.. a teď si představte houdičku samotnou na letišti.. panic panic panic.!! Ba ne.. jako chvíli jsem se rozkoukávala, ale pak to šlo už vcelku dobře. Samozřejmě mě čekal termo screening kvuli Ebole, to jsem měla hodně špatný pocit. Vůbec celá tahle celní kontrola byla něčím divná. Prostě jsme se bála ani nevím čeho. Naštěstí jsme prošla uplně bez problémů a čekaly mě dvě hodiny samoty do odletu. Šel na mě malinko strach a smutek, tak jsme si sedla, pustila do uší hudbu a hned bylo tisíckrát líp. Dala jsem si poprvé v životě Ben&Jerry´s zmrku a fakt lahůdka.! :) organizace odůetu do Dallasu byla perfektní, fronta do gatu odsýpala, že jsme si snad ni nestihla připravit pas a byla jsme v letadle :D Jen škoda, že nám nedali nic k jídlu.. za 4 hodiny v letadle docela vyhládne.!

A jsem tu, můj nový domov.

good morning USA

21. října 2014 v 12:07 welcome in usa
Dobré ráno Ameriko,

píšu rychlo článek než půjdeme na snídani, aby jste věděli, že jsme v pořádku dorazili.! Jet Lag je trošku znát.. ale my se nedáme. Tak hezký den vem.! :)


Pre-departure meeting :)

12. října 2014 v 19:08 Pre-arrival
Ahoj všem :)

V pátek jsem byla ve Student Agency na předodletovce. Seznámila jsem se s holkama co s námi taky letí 20.10. Všechny 4 byly strašně sympatický, měla jsem radost, že jsme si popovídaly o rodinkách a začínajících nervech :D Zjistili jsme, že neletíme všechny spolu, což je docela škoda. Ale havně, že tam budu mít Soničku a cesta bude hned o něco lepší. Dostaly jsme nějaké materiály o tom jak bude vše probíhat, informace o letu a seznam telefonních čísel na holky, které letí. Moc nového jsem se popravdě nedozvěděla, protože už jsem si toho dost načetla předem. Mluvila s námi ex-au pair Vlaďka a řekla pár zajímavostí přímo z praxe, takže si nemyslim, že bylo zbytečný tam jít :)

Už se to blíží.!

ahoj.. mám tetování.!

5. října 2014 v 18:17 Pre-arrival
Tak jsem se tedy dočkala..

Co vám budu povídat, byly to nervy :D Mít něco až do konce života, to je docela dlouho ne.?! Ale moje přání to bylo už strašně dlouho, a proto jsem to udělala.. :))

Je to symbol toho, jaká jsem a jak beru život. Snažím se být pozitivní a předávat to i okolí.. dvě vlaštovky.. původně jsem to byla já a mamka.. ale pak přišla do mého života Gabi a myslím, že bude jeho součástí navždy.. stejně jako já toho jejího. Byly jsme u tatéra spolu a ona si nechala jednu vlaštovku vytetovat také.

Vím, že na tetování má každý jiný názor.. berte mě teda takovou jaká jsem :)

Mám to tetování ráda a nelitiju.
p.s. nebolelo.. a jestli, ne víc, než starosti každodenního života :)

Jinak vidíte i mojí Pandorku, kterou mi na památku koupila mamka.. a jestli mě bude chtít někdo obdarovat dalším korálkem, nebudu vůbec proti :* :D


Pre-departure project

1. října 2014 v 14:54 Pre-arrival
Když jsem začala dělat PDP moc jsem nevěděla do čeho jdu.. proto jsem se rozhodla po jeho dokončení zveřejnit obsah, který by mohl být pro další au pairky tředa inspirací..
Předem upozorňuji, že nejsem vůbec kreativní a manuálně zručná, což je asi vidět.. i přesto je to dělané ručně, obrázky jsou vytisknuté na obyčejné tiskárně :)
Opravdu jak říkám.. může to sloužit jako odrazový můstek pro některé z vás, nečekám chválu ani kritiku. Prostě kdo se koukne, ten se koukne :))